Hájíme veřejný zájem ve věcech drážní dopravy.

Železniční síť je jako živý organismus.
Čím rychleji ji osekáváme, tím rychlej umírá ...

Klub přátel lokálek, z.s.

Dukelských hrdinů 3/2590
690 02 Břeclav
IČ: 22871632

Registrace: MV ČR 19.4.2010 pod č.j.: VS/1-1/79685/10-R
Zapsán ve VR: Krajský soud v Brně, oddíl L, vložka 14749

mobilní telefon: (+420) 607 732 721
ID datové schránky: dd2te69
e-mail: info@klub-pratel-lokalek.cz

Transparentní účet u Fio banka, a.s. č.ú.: 2200113770/2010
IBAN: SK9083300000002200113770 BIC kód/SWIFT: FIOZSKBAXXX

Veletržní parní expres

25.06.2013 16:47

Že je v Brně veliké výstaviště, to ví asi každý průměrný Čech. Ale ti, co znají Brno lépe, také ví, že k němu vede železniční vlečka. Na tom by konečně nebylo nic divného, vlečku má každý větší podnik, nebo měl. Veletržní vlečka sloužila a zatím slouží k návozu rozměrných exponátů na výstaviště. Hodně byla v minulosti využívaná v době mezinárodních strojírenských veletrhů, asi nejznámější akce na výstavišti. Vozily se po ní objemné součásti motorů, veliká ložiska, nebo rozložené turbíny. Bylo-li třeba vystavit lokomotivy a vozy, mohly si přijet po vlastní ose. Čas od času po vlečce projede i souprava s veřejností. Vlečka ústí z tzv. Dolního nádraží. To leží za autobusovým nádražím Zvonařka. Trať je specifická hlavně tím, že vyúsťuje do ulice Poříčí, kříží dvoje tramvajové koleje a vlak po ní jede vlastně v plném silničním provozu, než odbočí do bran areálu BVV.

O víkendu se zde konal modelářský veletrh a SMOD (Společnost Moravských Okresních Drah), k této příležitosti vypravila zvláštní vlak, pro širokou veřejnost. I přes relativně vyšší cenu jízdenky, byl o jízdu obrovský zájem. Bylo to z několika důvodů - proslýchá se, že výstavištní vlečka se možná bude v budoucnu rušit, což by byla obrovská škoda. Kdo z cestujících přijel na veletrh vlakem, měl slevu na vstupném a v neposlední řadě pomohla i propagace, na níž se podílelo i naše sdružení. Ale hlavním faktorem bylo jistě počasí, které se opravdu vyvedlo. Uznejte, že u takové vyjímečné jízdy jsme nemohli chybět, abychom vám popsali, co jste přišli, co jste nejeli.

Souprava sestávala ze dvou červených přívěsných vozů k motoráčku řady M131, s parní lokomotivou zelené barvy BS200 v čele. Vlak je v majetku KPKV (Klub Přátel Kolejových Vozidel). Vlakovou četu tvořili vesměs členové KPL o.s., pod dozorem Marka Tomka, dvě nádherné mladé průvodčí a náš Marťas Havlíček.

My se rozhodli se účastnit dopoledního obratu. Jela naše mladá Kolejačka Adéla, samotný předseda a já. My víme, kde je v Brně Dolní nádraží, ale pro ty cestující, kteří to netušili, si chodil samotný předseda KPL na Zvonařku, protože ta je známá asi všem. Byl to dobrý organizační tah, nádraží je trošku bokem a zvláště mladší ročníky možná ani netuší, že existuje. Když jsme dorazili, dýmala už mašinka, v obležení zvědavců. Zaujali jsme místa na dřevených lavicích, abychom si jízdu co nejlépe vychutnali. V 10 hodin se ozvalo táhlé písknutí parní píšťaly a roztomilý červenozelený vláček se dal do pohybu. Po pár stech metrech, v místech, kde kolej ústí do ulice, vlak zastavil. Stáli jsme zde asi 20 minut, měli jsme čekat na policejní doprovodné vozidlo, to mělo jet před námi v úseku vedoucím ulicí. Kolemjedoucí motoristé obdivovali stojící vláček, mávali a vytrubovali. Po dvaceti minutách so Marek zastavil provoz sám a vláček pomalu vyjel z křoví do ulice. Těžko posat ten zážitek, to byste museli zažít. Když jedete v jakémkoli městě tramvají, nepříjde vám to v ničem zvláštní. Ale jet vlakem a sledovat jak těsně kolem vašeho železničního vozu jezdí osobní, nákladní auta, autobusy… a koleje nejsou jako mnohé tramvajové, oddělené, jsou prostě součástí ulice. Vláček se sunul kolem Kajot arény (bývalá hala Rondo), jeho supění a pískot se rozléhal mezi domy a řidiči, co tudy jeli, měli mírně vyděšené obličeje, když za okny svých vozů spatřili lokomotivu. Jedna mladá řidička nevěděla co má dělat, přejížděla z pruhu do pruhu a nakonec radši zastavila u krajnice. Když nás míjela dodávka s pražskou SPZ, řidič třeštil oči a závozník spal. Jak náš vlak zpomalil u jedné křižovatky, začal řidič se svým kolegou třást a rázně mu ukazoval na vlak za oknem.

Do areálu výstaviště jsme dojeli pouze o 7 minut později, proti plánu. Tam už čekal motorový vůz M240 „Singrovka“ a za ním historický poštovní vůz s expozicí vlakové pošty. Po příjezdu nedaleko motoráčku vyrostl skákací hrad a protože jsme měli v plánu jet dalším obratem zpět, měli jsme pouze hodinu na prohlídku. Nedaleko měli lidé z RK model Brno expozici modelové železnice s naprosto věrnými zvuky. Byla zde elektrická lokomotiva Taurus, jakou lze spatřit na koridorech s vlaky EC, dva historické vozy Orient expresu a další lokomotivy. Zastavili jsme se na kus řeči s městskými strážníky, kteří vystavovali reflexní doplňky k oděvům. Hodinka na výstavišti rychle uběhla a blížil se odjezd. Mnozí návštěvníci veletrhu neodolali a využili možnost se projet tímto roztomilým vlakem. Při odjezdu byl maličko problém, kdosi si totiž skoro do průjezdného profilu postavil auto, ale minuli jsme ho zdárně. Proti naší mašince by stejně nemělo šanci. Na výjezdu z výstaviště nás policejní auto už čekalo a jelo pomalinku před námi. Lidé ve vlaku mávali na překvapené kolemjdoucí, i na fotografy na chodnících. Motoristé vlak zdravili klaksony a udiveně civěli. Zkrátka rozruch jak má být. Zanedlouho vlak zase odbočil do lesíčka a dorazil na Dolní. Tam už zase čekalo mnoho lidí natěšených na jízdu.

Opravdu skvělý zážitek a nám nezbývá, než poděkovat pořádajícím, za skvělou zvláštní jízdu. Pevně věříme, že tyto jízdy nebyly poslední a že jednou nebudou známy pouze z videí a fotografií.

TOPlist