Hájíme veřejný zájem ve věcech drážní dopravy.

Železniční síť je jako živý organismus.
Čím rychleji ji osekáváme, tím rychlej umírá ...

Klub přátel lokálek, z.s.

Dukelských hrdinů 3/2590
690 02 Břeclav
IČ: 22871632

Registrace: MV ČR 19.4.2010 pod č.j.: VS/1-1/79685/10-R
Zapsán ve VR: Krajský soud v Brně, oddíl L, vložka 14749

mobilní telefon: (+420) 607 732 721
ID datové schránky: dd2te69
e-mail: info@klub-pratel-lokalek.cz

Transparentní účet u Fio banka, a.s. č.ú.: 2200113770/2010
IBAN: SK9083300000002200113770 BIC kód/SWIFT: FIOZSKBAXXX

Trať do Jakartovic podle dopravního odporníka

28.02.2014 17:00

Tak nám zabili nikoliv Ferdinanda, ale další lokálku. Tentokrát je na řadě regionální trať z Opavy do Jakartovic. Dala se kolem toho čekat určitá polemika, která se zákonitě dostavila, a s ní samozřejmě známé tváře, které vždy a všude ví a náležitě zdůvodní, jak že to bude tím autobusem rychlejší, efektivnější, levnější, flexibilnější….

Je zajímavé, že se tímto opakuje velmi nedávná historie z Pardubického kraje, nejspíš i pan náměstek moravskoslezského hejtmana se inspiroval u exnáměstka pardubického hejtmana Tichého, alespoň soudě podle stylu komunikace – neexistující koncepce hromadné dopravy („tupé škrty“ nejsou koncepce), stavění místních samospráv před hotovou věc, nulová komunikace s veřejností, a další „silové“ politické praktiky, které jsou bohužel stále od roku 1989 pevnou součástí české politické scény, a nově příchozí politické „kádry“, ač mnohdy totalitu zažily na vlastní kůži možná na prvním stupni základní školy, tak se v tomto směru od svých předchůdců rády rychle učí. Moc je asi opojná v každém režimu, že?

Politický osud pana náměstka s důvěrou nechám v rukách voličů, přičemž budu doufat, že v příštích volbách bude odejit moravskoslezskými voliči tam, kam byl po zásluze odejit východočeskými voliči v minulých volbách hlavní iniciátor pardubického „zázraku“ exnáměstek Tichý. Zaměřme se raději na další doprovodné jevy procesu plíživé likvidace české železniční sítě. Jedním z nich jsou „dopravní odborníci“. Jsou to totiž právě ti, kteří dokáží vymyslet z pohledu laika logické a věrohodné zdůvodnění likvidace libovolné železniční tratě. Na nepříjemné a ve své podstatě nesprávné věci je třeba najít „odborníky“, kteří takové věci zvládnou „prodat“. Skoro mně napadá přirovnání k těm, kterým se v nedávné době vžilo pojmenování „šmejdi“ – jsou to ti, kteří dokáží naivní a důvěřivé veřejnosti „vypláchnout“ mozek, kdy např. senioři s pocitem štěstí zaplatili celý důchod za nákup téměř bezcenného harampádí, aby teprve následně zjistili…., že už je pozdě.

Současná konečná, Jakartovice Foto Pavel Prchal

Současná konečná, Jakartovice
Foto Pavel Prchal

Co s tím má společného „dopravní šmejd“? I on si umí vymyslet věrohodnou chiméru, které se dá dobře uvěřit. Začneme pohádkou o Švýcarsku, o tom, jak to tam funguje. Pokračují fotografie naleštěného vlaku, v pozadí štíty Alp s lesknoucím se sněhem, a kravičky na pastvinách. Atmosféra je nabuzena, místní domorodec, dosud zvyklý na český venkov, začíná mít pocit, že dobře oblečený pán přináší do vísky pod kopcem něco skvělého – tedy tentokrát to nejsou zaručeně nejlepší deky, ani zaručeně nejlepší hrnce se super slevou, ale zaručeně nejlepší dopravní systém. A jistě i tento pán z města, přinášející „skvělou dopravu“, přichází zcela nezjištně. Prostě stejně jako pánové před ním, kteří v noci nemohli usnout s pocitem, že ve vísce pod kopcem se spí pod špatnými dekami, nebo že se místím připaluje maso ve špatných kastrolech, proto přijeli nebohé obyvatele „zachránit“ svým vynikajícím zbožím, tak i on chce místním jenom pomoci, donést jim tam kousek Švýcarska a učinit z místní návsi dopravní pupek širokého okolí…

Po první „masáži“ je načase přitvrdit. Dataprojektor se zahřál a začíná prezentace. Začínají padat slova jako osa symetrie, takt, následně ke slovu přicházejí grafy, no a nakonec nějaká ta matice. Jůůů, tak to je úžasné, no hlavně se Lojzo neptej, co to znamená, ať nevypadáš, že jsi blbej, kývej hlavou a tvař se, jako že tomu rozumíš.

Dopravním šmejdem na zkoušku:

Zkusme si teď na zkoušku zrušit nikoliv trať z Jakartovic do Opavy, ale rovnou koridorovou trať z Kolína do Prahy, a nahradit jí autobusovou linkou:

Kolín:

Pokrytí města Kolína zastávkami páteřní linky Modrá čára - železniční linka Červená čára - autobusová páteřní linka Modré kolečko - přijatelná docházková vzdálenost na vlak Červené kolečko - přijatelná docházková vzdálenost na autobus

Pokrytí města Kolína zastávkami páteřní linky
Modrá čára – železniční linka
Červená čára – autobusová páteřní linka
Modré kolečko – přijatelná docházková vzdálenost na vlak
Červené kolečko – přijatelná docházková vzdálenost na autobus

Zcela jasně je patrné, že vlak zastavuje v Kolíně na dvou využitelných zastávkách, kde je v docházkové vzdálenosti jenom malá část města. Naopak páteřní autobusová linka dokáže skvěle pokrýt nejhustěji osídlenou část města, drtivá většina obyvatel bude mít nově vynikající spoj v docházkové vzdálenosti, čímž se dostupnost hromadné dálkové dopravy pro valnou většinu obyvatel zásadně zlepší!

Trasa Kolín – Praha:

Trasa Kolín - Praha Modrá čára - železniční linka Červená čára - autobusová páteřní linka

Trasa Kolín – Praha
Modrá čára – železniční linka
Červená čára – autobusová páteřní linka

Je jasně viditelné, že sice obě trasy jsou přibližně stejně dlouhé, ale zatímco vlak musí po cestě absolvovat řadu zastávek, na nichž musí uhýbat rychlejším vlakům, tak páteřní autobus krásně a svižně najíždí na dálnici D11, kde nikým nerušen vysokou rychlostí uhání přímo vstříc naší metropoli!

Praha:

Praha Modrá oblast - Přestupní uzel Černý Most (metro B) Fialová oblast - Přestupní uzel Letňany (metro C) Zelená oblast - Přestupní uzel Dejvická (metro A) Červená oblast - Přestupní uzel Letiště Ruzyně (letadla)

Praha
Modrá oblast – Přestupní uzel Černý Most (metro B)
Fialová oblast – Přestupní uzel Letňany (metro C)
Zelená oblast – Přestupní uzel Dejvická (metro A)
Červená oblast – Přestupní uzel Letiště Ruzyně (letadla)

Páteřní dopravou v Praze je metro. Zatímco vlak bez povšimnutí mine skvělé nákupní zóny na předměstí, zastaví až kdesi v Libni, kde se nedá ani přestoupit na metro, a končí na Hlavním nádraží (Masarykovo zrušíme, protože má lepší polohu), kde je vazba jen na jednu linku metra a tramvaj zastavuje až kdesi na konci Sherwoodu, tak je jasné, že vlak je v této trase úplně nemožný. Páteřní BUS linka první míří na Černý Most, kde si může většina cestujících pěkně nakoupit a přestoupit následně na metro. Páteřní Bus však nabízí víc – pokračuje pěkně do kopečka na Letňany, kde je další skvělý přestup, tentokrát na trasu metra C. Následuje sjezd do Libně a na Tróju, kde páteřní bus mimořádně chytře využije skvělých možností tunelového komplexu Blanka, a na světlo se znovu vynoří až na Letné. Ať už na fotbal, nebo v budoucnu do Kaplického knihovny – prostě bez přestupu a v taktu, rovnou z Kolína! No uznejte, kde byste byli, kdybyste teď stáli kdesi na hlavním nádraží? Ale pozor – nekončíme a jedeme dál, čekají nás další uzly – jmenovitě Dejvická, přestup na trasu A. Tímto naše páteřní linka skvěle podchycuje všechny 3 linky metra, ovšem má ještě vyšší ambice, takže nekončí a pokračuje dál, rovnou až na letiště v Ruzyni! A tady šup do letadla a rovnou do celého světa!!

Ideologický prefabrikát:

Stavaři označují prefabrikátem předem připravený a univerzálně použitelný prvek. Třeba dlaždice – vyrobí je betonárna, a jde jimi vydláždit chodník v Praze, v Ostravě i v Chebu. Materiálová prefabrikace je užitečná věc, myšlenková prefabrikace je nebezpečná věc. Její riziko spočívá v tom, že jakýkoliv princip by měl být užívaný jen tam a v takové míře, kdy je to adekvátní, nikoliv prefabrikovaně – všude. Adekvátnost by měl posoudit někdo se skvělou znalostí místní situace, nikoliv šotouš, jehož mantinelem na straně jedné jsou „mapy.cz“ a na straně druhé dogmaticky vykládaná skripta, kde principy, aplikovatelné pro dopravní obsluhu pražského Jižního města, nelze uplatňovat coby „prefabrikáty“ pro krajinu Nízkého Jeseníku.

Teď ke konkrétním příkladům typických „prefabrikátů“:

  • Autobus vlak nahradí – Ano, jistě, obecně všude tam, kam vedou koleje, vedou i silnice, takže celkem kamkoliv jezdí vlak může zajet i autobus.

  • Autobus je levnější – Autobus není levnější, ve srovnání s motorovým vozem řady 810 má podobné rozměry i kapacitu. Demagogické propočty toho, že dráha je tady „jenom“ pro ten motorák, zatímco silnice je „pro všechny“, jsou mnohokráte popřenou nepravdou. Třeba v případě Jakartovické trati dráha není „jenom“ pro motorák, ale jezdí tady i nákladní vlak, čili bude existovat dál a bude i dále udržovaná. Lehký motorák pouze trať také využívá, a minimálním způsobem ji opotřebovává. Autobus je na silnicích III. třídy jedno z nejtěžších vozidel, má poměrně zásadní vliv na jejich opotřebení, což jsem popsal v jiném článku na tomto webu.

  • Autobus může jezdit lepší trasou – Ano, i malé dítě umí k naprosto libovolné trati v ČR nakreslit autobusovou linku, která se vždy bude na papíře tvářit, že je lepší jak železnice. Téměř žádné nádraží není na návsi, ale na jakékoliv návsi může zastavit jakýkoliv autobus, jakoukoliv zástavbu můžeme pokrýt libovolným počtem autobusových zastávek, takže vytvoříme vizuální pocit, že nádraží je jen jeden „knedlík v mapě“, zatímco autobusová linka je „několik knedlíků v mapě“, takže vlastně bude všem lidem blíž.

Realita je samozřejmě v důsledku jiná a mnohdy tristní – pomalu se sunoucí autobus ve městě v koloně, na venkově zajížďky na mnoho míst, kde nasedá od nuly do dvou cestujících, mizerná cestovní rychlost a téměř prázdný spoj, kde je krajská dotace na jednoho cestujícího mnohdy několikanásobně větší než v motorovém voze, v němž jede alespoň deset až patnáct cestujících.

Proč má třeba trať do Jakartovic smysl?

Protože s ní jezdí lidé. Že jsou souběžné autobusové linky, obsluhující obce na trati, argumentem proti vlakům? Ale jistě že ne – právě naopak – přestože autobusy tady vytvářejí vlakům značnou konkurenci, přesto má lokálka stále koho vozit. Není lepšího důkazu k tomu, že cestující prostě preferuje vlak víc než autobus! Skoro se mi zdá, že v podtextu zaznívá myšlenka „když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém“, jinými slovy „strkáme vám autobus až pod nos, a vy stejně pořád chodíte na vlak, tak vám ten vlak zrušíme a autobus vám prostě vnutíme“. Ale šlo by to samozřejmě i opačně – omezit souběžné autobusy a více preferovat vlak. Kdyby se ovšem chtělo, a ono se nechce. Je jiné politické zadání…

 Vždyť tam vlastně nikdo nebydlí, těch pár vesnic…

Ano, pár malých vesniček, a přesto relativně dost cestujících? Ale samozřejmě že ano! Vezměme si výsledky celostátního sčítání dopravy –

http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx

… a najděme si silnici I/46. Ano, to je ta silnice, která vychází z Opavy a s tratí č. 314 je do značné míry souběžná, dokonce ji přímo protíná u žst. Mladecko. Součet všech vozidel ve Slavkově u Opavy je 4 676, zatímco v Mladecku je to 2 779. Jenom v krátkém souběhu této silnice s tratí č. 314 narůstá „z ničeho“ – z těch pár „malých vesniček“, dopravní zátěž na silnici I. třídy o téměř 70 %. A to je silnice I. třídy, která není jedinou alternativou. Co třeba trasa po silnicích nižších tříd z Jakartovic přes Hlavnice a Stěbořice? V Jakartovicích máme na výjezdu z obce pouhých 453 vozidel denně, na příjezdu do Opavy od Stěbořic už máme 2083 vozidel za 24 hodin, tedy intenzita provozu narůstá na víc než čtyř a půl násobek! Toto jsou čísla, která pokládám jako ověřitelná „tvrdá data“ na stůl a ptám se, jestli skutečně při takto silné poptávce po příměstské dopravě v téže oblasti nemá své místo regionální železnice? Toto je velmi reálný pohled na věc, který na rozdíl od „prefabrikovaných“ barevných knedlíků autobusových „šotolinek“ odráží skutečnou místní situaci, popsanou reálnou spočítanou dopravní zátěží na regionální silniční síti.

Bez autobusu se to stejně neobejde…

Zkusme si představit nějakou vesnici u velkého krajského města (většího než Opava), která není žádný zapadákov – má více než 2000 obyvatel. Jezdí tam vlak, který je celkem „nemožný“, jednokolejná neelektrifikovaná trať, po níž jezdí převážně motoráky bez zásuvek na notebooky, bez WiFi sítě, no prostě třeba Regionovy nebo podobné střepy, navíc více v „netaktu“ než v „taktu“. Progresivně hledám autobusové spojení, jsem zmaten, nenacházím! Že by? Proboha, vždyť autobus tam nejezdí vůbec! 2000 obyvatel a ani jedna autobusová zastávka? Tam asi budou jezdit úplně všichni autem, zvlášť když silnice I. třídy, vedoucí rovnou do krajského města, prochází snad půl druhého kilometru od vesnice! To si musím hned ověřit, otevírám opět sčítání dopravy z roku 2010 a ono nic – bílo! Intenzita dopravy natolik nízká, že nebyla měřena. Pokud je toto pravda, potom padají všechny teorie, vyučované na jedné skvělé dopravní fakultě u Vltavy! Nevzdávám to – můžu se chytnout nárůstu frekvence na hlavní silnici před křižovatkou odbočující silnice do obce a za ní, tam bude nárůst určitě vidět! A také že je, před křižovatkou 11 977 vozidel za 24 hodin, za křižovatkou 12 194 vozidel za 24 hodin, tedy nárůst o úžasných 1,81 procenta!! (taktně pomíjím, že tento „nárůst“ mají na svědomí nikoliv jedna, ale hned dvě silnice, druhá silnice vede z vedlejší podobně velké obce).

Vydávám se tedy na průzkum vlakem do oné autobusově nedostupné obce, vlak je narván. Celou cestu stojím, a když vysedám, tak spolu se mnou asi čtyřicet lidí (!!!). Když procházím obec, tak automobilů vidím minimum, zato davy lidí na kole. Mám tam nějaké jednání, úpravu silničního průtahu, a diskuse se stáčí i na autobusové zastávky. Cílem bylo prověřit, jestli by šly umístit. Prověřil jsem, jistě že by šly umístit, a odpověď z publika – „Ale prosím Vás, co je to za blbost, tady autobus nikdy nejezdil, tady vždycky všichni jezdili jenom vlakem. Autobus tady nikdo nepotřebuje, na nádraží si všichni dojedeme za pár minut na kole“.

Že je to chiméra a blbost? Tato obec existuje, jsou to Bohuňovice u Olomouce. Obsluhovány výhradně vlakem, s nulovou autobusovou dopravou a s minimálním využitím individuální automobilové dopravy. Srovnejme tyto nárůsty v Bohuňovicích s nárůstem intenzit dopravy v okolí Opavy – u vesnic, kam nejezdí vlak, zato jsou „skvěle“ pokryté sítí barevných „knedlíků“ představujících docházkové vzdálenosti autobusových zastávek. Srovnejme, přemýšlejme, a ještě jednou si položme otázku, co se stane, když na základě teorie „barevných knedlíků v mapě“ zlikvidujeme příměstskou regionální železniční dopravu.

TOPlist