Hájíme veřejný zájem ve věcech drážní dopravy.

Železniční síť je jako živý organismus.
Čím rychleji ji osekáváme, tím rychlej umírá ...

Klub přátel lokálek, z.s.

Dukelských hrdinů 3/2590
690 02 Břeclav
IČ: 22871632

Registrace: MV ČR 19.4.2010 pod č.j.: VS/1-1/79685/10-R
Zapsán ve VR: Krajský soud v Brně, oddíl L, vložka 14749

mobilní telefon: (+420) 607 732 721
ID datové schránky: dd2te69
e-mail: info@klub-pratel-lokalek.cz

Transparentní účet u Fio banka, a.s. č.ú.: 2200113770/2010
IBAN: SK9083300000002200113770 BIC kód/SWIFT: FIOZSKBAXXX

Odpovědi na dotazy položené Ministerstvu dopravy ve věci rušení drah

03.02.2011 19:30

1) V případě, že bude trať zrušena, předpokládá se, že bude poté rozebrána, nebo bude ponechána bez údržby dále, aby bylo někdy v delším časovém horizontu možné její opětné zprovoznění? 

Zrušení dráhy nezakládá povinnost vlastníka této stavby stavbu odstranit. Vlastník této stavby, jež byla do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení dráhy dráhou, je zejména povinen v souladu s ustanovením § 139 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "stavební zákon") stavbu řádně udržovat, přičemž údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Vlastník stavby, popř. subjekt, jenž vykonává práva vlastníka stavby, je oprávněn stavbu odstranit při současném splnění předpokladů, stanovených stavebním zákonem. Zásadně je odstranění stavby vázáno na předchozí právní úkon vlastníka stavby (tj. oznámení stavebnímu úřadu), nicméně stavební zákon předpokládá, že povinnost k odstranění stavby může být uložena vlastníku stavby rozhodnutím příslušného stavebního úřadu z moci úřední (kupř. takto lze nařídit odstranění stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby).

Skutečnost, že na některých regionálních (a v omezeném rozsahu i celostátních) dráhách není dlouhodobě provozována veřejná i neveřejná železniční doprava, a zároveň není přiměřeným způsobem prokázáno, že tato železniční doprava bude na předmětných dráhách provozována v budoucnu, vede vlastníka dráhy k podání žádosti o zrušení dráhy. Důvodem je fakt, že předmětné dráhy jsou z hlediska vlastníka dráhy značně nerentabilní a náklady, vynaložené na jejich údržbu, jsou ve své podstatě marné. Dané dráhy tak ztrácejí svůj socio-ekonomický význam, čímž zaniká i veřejný zájem na jejich dalším trvání a souvisejícím omezení vlastnického práva vlastníka dráhy.

2) Je úspora (v médiích uváděných) cca 60 000 000 Kč ročně skutečně tak zásadní, aby omluvila zrušení tratí? Bylo vzato v úvahu, že nezanedbatelnou částí nákladů na údržbu lokální trati tvoří režie SŽDC, které se po zrušení daných tratí rozpustí do tratí ostatních a posune je blíže k červeným číslům? 

(jen částečně zodpovězeno výše) 

3) V případě, že bude po zrušení následovat rozebrání, z čeho budou uhrazeny náklady na likvidaci, když tyto jsou dle kusých informací, které mám k dispozici, cca 10-20 x vyšší, než roční náklady na údržbu. Nebylo by rozumnější tratě nerušit? 

Údaje, týkající se nákladů na případné odstranění předmětných staveb, jsou značně obecné a budou se od skutečných nákladů lišit. Tyto náklady budou hrazeny z vlastního rozpočtu vlastníka stavby, resp. subjektu, jenž práva vlastníka vykonává. Skutečná výše těchto nákladů bude tedy známa v okamžiku skutečného provádění prací, souvisejících s odstraněním stavby. Nicméně jak bylo uvedeno výše, rozhodnutí o zrušení dráhy nezakládá povinnost vlastníka stavby, jež byla do okamžiku nabytí právní moci o zrušení dráhy stavbou dráhy, odstranit.

4) Nebyla zvažována alternativa převodu trati na vlečku, aby nižší zákonem vyžadovaná údržba náklady snížila? 

Alternativa převodu kategorie dráhy celostátní nebo regionální na vlečku je v případě drah, na nichž je a bude prokazatelně provozována nákladní doprava, jedním z možných řešení, a záleží na rozhodnutí vlastníka dráhy, zda podá věcně příslušnému správnímu orgánu žádost o změnu kategorie dráhy.

5) Nebyla zvažována alternativa trať sice neudržovat, ale zároveň ji nerušit, tj. jakýsi stav zakonzervování? A v případě, že toto zákon neumožňuje, nebyly prováděny snahy změnit legislativu tak, aby toto možné bylo? 

Varianta Vámi uvedeného "zakonzervování dráhy" není při současném právním stavu přípustná. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem plánu legislativních prací je rovněž revize zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo dopravy se touto otázkou z hlediska budoucí právní úpravy zabývá.

6) Proč před úsilím tratě rušit nebyly nejdříve nabídnu ji k prodeji nebo převzetí do péče kýmkoliv, kdo by toho byl schopen a k tomu ochoten? Proč je tak spěcháno s likvidací, když je obecně známým faktem, že by bylo dobré převést co nejvíce nákladní dopravy na železnici a že by bylo potřebné snížit automobilismus tím, že by se měla více podporovat veřejná hromadná doprava? 

Převod vlastnického práva k dráze (resp. majetku železniční dopravní cesty) je v současné době aktuální v případě těch drah, u nichž byl ze strany třetích osob projeven zájem o nabytí příslušných drah do vlastnictví. S pozdravem

Na výše uvedené jsme vznesli doplňující dotazy - viz níže:

7) Jakým způsobem je prokazováno, že by na dané trati mohla být provozována doprava/nebude zájem provozovat dopravu v budoucnu? Jak dlouhým budoucnem je myšleno budoucno relevantní pro rozhodování o zrušení trati? Je možné v současnosti považovat za jisté, že za řekněme 10 nebo 20 let by nemohlo být dané trati zapotřebí? Upozorňuji na to, že pokud by měly být skutečně splněny sliby vašeho aktuálního nadřízeného ministra dopravy JUDr. Víta Bárty přesunout více nákladní dopravy na železnici, mohlo by to pro lokální dráhy obecně znamenat vyšší využití a drah, které se momentálně jeví jako nepotřebné, by mohlo začít být opět zapotřebí. 

Z hlediska prokazování provozování drážní dopravy na příslušných dráhách Vás odkazuji na ustanovení části druhé, hlavy šesté, dílu třetího zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že účastníky správního řízení o zrušení dráhy jsou zejména provozovatelé drážní dopravy, jež jsou oprávněni na příslušné dráze provozovat drážní dopravu, jsou tito provozovatelé drážní dopravy oprávněni uplatnit své námitky - jejichž obsahem může být mj. i sdělení stran rozsahu provozování drážní dopravy na dráze v současnosti, příp. blízké budoucnosti - v průběhu příslušného správního řízení. Provozní potřebnost a účelnost existence dané stavby jakožto dráhy je samozřejmě zvažována v návaznosti na již známé skutečnosti, které by za značné míry pravděpodobnosti mohly založit vznik budoucí přepravní potřeby v dostatečné míře (např. investiční činnost třetích osob v dotčené oblasti a její skutečná návaznost na využití dráhy provozovateli drážní dopravy v konkrétním rozměru, projevující se zejména žádostí o přidělení kapacity dopravní cesty, popř. uzavřením smlouvy mezi přepravcem a provozovatelem drážní dopravy).

8) Jaké kroky jsou podnikány pro podporu převzetí tratí jinými vlastníky (obce, sdružení, soukromé firmy) předtím, než se provede administrativní zrušení? Je toto plně v režii vlastníka (tedy jiné "složky" státu zvané SŽDC, která o zrušení požádala), nebo v tomto hraje i ministerstvo dopravy podpůrnou roli? V tom, co se momentálně děje, dost zásadně postrádám snahu trať zachovat stůj co stůj tak, že by před spuštěním procesu rušení byla nejdříve aktivně a rozumně dlouhou dobu (řádově alespoň několik měsíců) nabízena k převzetí a toto patřičně inzerováno veřejně a nejlépe ještě adresně rozesláno co nejvíce obcím a organizacím, kde by se zájem o takovéto převzetí dal alespoň teoreticky očekávat. Není toto veřejný zájem? 

Otázky, spjaté s procedurou převodu vlastnického práva k dráze, je nutno v první řadě adresovat vlastníku předmětných drah, tj. Správě železniční dopravní cesty, státní organizaci. K tomuto pouze pro úplnost uvádím, že v současné době je skutečnost "prověřování" možností prodeje jednotlivých drah, v jejichž případě bylo zahájeno na žádost Správy železniční dopravní cesty, státní organizace, správní řízení o zrušení dráhy, důvodem podání žádosti o přerušení správního řízení ze strany tohoto vlastníka dráhy.

9) Pokud je hledání zájemce o převzetí záležitostí čistě SŽDC, není toto v logickém nesouladu se skutečností, že Ministerstvo dopravy argumentuje tvrzeními, že daná dráha není rentabilní a že nejsou prostředky vynakládány efektivně, když je vlastněna a financována SŽDC? 

Stran argumentu rentability jednotlivých drah uvádím, že toto vyjádření reprodukuje pohled vlastníka drah, navržených na zrušení, a vyplývá z obsahu žádostí, na jejichž základě byla zahájena správní řízení o zrušení dráhy - daný argument tedy není argumentem Ministerstva dopravy, nýbrž příslušného vlastníka dráhy. 

S pozdravem 

Ing. Jindřich Kušnír, ředitel Odboru drah, železniční a kombinované dopravy

TOPlist