Hájíme veřejný zájem ve věcech drážní dopravy.

Železniční síť je jako živý organismus.
Čím rychleji ji osekáváme, tím rychlej umírá ...

Klub přátel lokálek, z.s.

Dukelských hrdinů 3/2590
690 02 Břeclav
IČ: 22871632

Registrace: MV ČR 19.4.2010 pod č.j.: VS/1-1/79685/10-R
Zapsán ve VR: Krajský soud v Brně, oddíl L, vložka 14749

mobilní telefon: (+420) 607 732 721
ID datové schránky: dd2te69
e-mail: info@klub-pratel-lokalek.cz

Transparentní účet u Fio banka, a.s. č.ú.: 2200113770/2010
IBAN: SK9083300000002200113770 BIC kód/SWIFT: FIOZSKBAXXX

Naše české lokálky aneb pomohl by ombudsman?

07.08.2011 19:35

Prudký páteční déšť zčista jasna rozřízne hlášení nádražního rozhlasu: osobní vlak číslo 6125 pokračuje ze stanice Louny ve směru Libochovice, Lovosice a Litoměřice horní nádraží, pravidelný odjezd 15:33. Ve vlaku nás sedí pět. Motáček řady 810 se pomalu rozjíždí, spolu s přípojným vozem.

Snažím se usadit nějak pohodlně, ale nejde mi to. Místo hudby ze sluchátek mi do uší burácí zvuk motoru Liaz. Vlak se pomalu blíží Libochovicím. Stav obsazenosti je stále 5, slovy pět. Zatím všechny zastávky po městě jsou bez výpravčího, stav nádraží tak není valný. Z rychlíků jezdících mezi Mostem a Plzní jsem zvyklý na hlášení zastávek, tady se orientuji jen podle cedulí na nádražích.

Napadá mě, proč jsou vlastně nádraží bez výpravčích a pokladních? Nejspíš kvůli úsporám. Cestující si přeci může koupit jízdenku u průvodčího ve vlaku, který zároveň písknutím oznámí, že vlak se nemíní ve stanici dále zdržovat. Co ale s nádražími? I ty budovy se leckde nějak musí udržovat, případná ponechání svému osudu ovšem znamená jistou devastaci nádraží, nebylo by lepší je zbourat? Nebo by snad bourání vyšlo dráž? Možná se doufá v lepší budoucnost, kdy vlaky budou jezdit plné a nádraží budou zaplněni cestujícími, kteří budou čekat u výdejen jízdenek.

Ani po 25 minutách jsem nenašel způsob pohodlného sezení. Sundám si tedy boty, nohy dám na protější sedačku a vytáhnu notebook.
Zastávka Libochovice město, skupinka tří cizinců čile vyskakuje ven, „osmsetdesítka“ se oklepe a motor zhasíná. Přemítám, co se děje. Rychlý pohled do knížečky jízdních řádů zakoupené v Lounech na železniční stanici (další výhoda pokladen na nádraží), a zjišťuji, že vlak tu stojí 13 minut.

Přemítám nad důvodem proč. Během těch 13 minut jsem si krásně prohlédl zastávku, byť tu nic extra není. Vlak tu stojí, dalo by se říct zbytečně. Nikdo nenastupuje, při cestě do Litoměřic (či kamkoliv dál) to až příliš zdržuje. Kdyby tu bylo občerstvení, proč ne, ale zastávka je prázdná. Nudný pohled z okna narušuje jen otočka autobusu společnosti ČSAD SLANÝ.

Odjíždíme na čas. Ač si většina lidí stěžuje, že ČD mají neustále zpoždění, během několika měsíců se mi stalo jednou, že měl vlak zpoždění, a to jen 5 minut. V zastávce Libochovice opět čekáme, od České Lípy přijíždí vlak Regionova, který dál pokračuje do Loun a Postoloprt a je také víc obsazený. V této zastávce také přistupují další dva cestující. Vlak pokračuje dále. Část cestujících se kochá výhledem na hrad Hazmburk.

Zastávka Chotěšov a další člověk. Výborně, už nás jede osm! Nepočítám samozřejmě strojvedoucího a průvodčí. Nikdy jsem nejel vlakem, kde se lístky prodávají u strojvedoucího, ale napadá mě, proč ČD utrácejí ještě za průvodčí, když jízdenky může prodávat i strojvedoucího. Možná proto, že motoráčky na to nejsou uzpůsobené. V tomto případě mají autobusy navrch, jízdenku prodá ochotný, či neochotný řidič, nikdo další už v autobuse být nemusí, ušetří se jeden plat. Nehledě na to, že znám případ, kdy poslední noční vlak jezdil bez průvodčího a jízdenky prodával strojvedoucí. Jenže on se prodejem příliš nezabýval. Pro kraj byl vlak tedy prázdný a nakonec se zrušil.

Čížkovice, tady se již jízdenky prodávají na nádraží. Nádraží také vypadá mnohem lépe. Počet cestujících se zvýšil na devět. V motoráku se ovšem může vozit až 55 lidí. A pořád je za námi ještě přívěsný vůz, kdyby náhodou někdo chtěl jet v izolaci.

Čím to, že vytíženost vlaků klesá? Ano, někde se vlakům nepřeje. Třeba na Podbořansku jsou preferovány autobusy, osobní vlaky se zcela zrušily. Obojí jezdí/jezdilo prázdné, už kvůli neschopnosti pořádně zkoordinovat jízdní řády, případně kvůli nesmyslným škrtům, které zrušily vytížené spoje. Doplácí na to pak jak vlaková, tak autobusová doprava. A jen málokdo z dopravních krajských expertů zastává názor, že dotovaná meziměstská, chcete-li regionální, doprava by měla být souběhem vlaků a autobusů, a ne aby jedna doprava vytlačovala druhou. Například nedávno jsem jel z Podbořan do Kadaně vlakem společnosti JHMD. Spoje zkoordinované s přípoji na další vlaky a lidé jezdí v hojném množství. Proč to jinde nejde?

Sulejovice. Nádraží tvoří malá zastřešená zastávka, podobná těm autobusovým. A další zastávkou jsou Lovosice. Nádraží rozhodně není opuštěné, lidí tu čeká několik. Proti nám jede další souprava do Loun a Postoloprt stejně jako my, tu má malou pauzu. Zde už to na nějaké občerstvení vypadá, ovšem já zůstávám věrný teplu vlaku.
Protože mám čas, tak dokážu spočítat, že na všech nástupištích čeká celkem 15 lidí, většina čeká na rychlík R976 Větruše z Prahy, který dále pokračuje do Ústí nad Labem. Z rychlíku k nám přestupuje kolem 10 lidí. Výhodu jistých přípojů na vlaky jsou neocenitelné. To považuji asi za největší plus velkých podniků. Přestupy mezi dalšími jejich spoji. Například u autobusové dopravy, kde působí dopravců, se to stává problémem, neb každý dopravce hledí jen na ty svoje jízdní řády. Jen výjimečně se dá bez problémů přestupovat mezi autobusy více společností. Nechápu proč, těží z toho jak lidé, tak podniky. Ale asi není chuť.

(Opouštíme nyní vylidněné nádraží v Lovosicích a jede nás podstatně více, než předtím. Vlak do Loun se prohýbá pod zátěží asi 10 lidí).

Jde to celé ovšem i jinak, například okolo Ústí je vlaková doprava značně vytížena. Před zhruba dvěma měsíci jsem jel do Ústí z Mostu osobním vlakem v ne zrovna atraktivní jízdní dobu, a vlak by poměrně dost plný.
Lovosice závod – dobrý nápad mít zastávku kousek od továren, kéž by se to praktikovalo víc. Znám dost míst, kde vlak projíždí okolo fabrik a nestaví. A nejde jen o továrny, jsou obce a města, kde je nádraží značně vzdáleno od lidských obydlí, asi aby se lidé prošli a prospěli tím svému zdraví. Jenže člověk je tvor líný, a tak se mu chodit nechce a jistě ho naštve, když trať vede téměř centrem obce, ale vlak staví kilometr od obce.

Zrovna Litoměřice ale tím případem nejsou. Mají tři nádraží – Cihelna, Město a Horní nádraží. Spoj číslo 6125 v této stanici končí, některé další ale pokračují až do České Lípy. Vystupuji z vlaku a přemýšlím, jestli mají ještě smysl naše české lokálky. Mají, z mnoha důvodů. Samozřejmě, bez problémů také nejsou. Jde jen o to, zda-li se problémy budou či nebudou řešit.
Pomohl by budoucí ombudsman ČD?

TOPlist