Hájíme veřejný zájem ve věcech drážní dopravy.

Železniční síť je jako živý organismus.
Čím rychleji ji osekáváme, tím rychlej umírá ...

Klub přátel lokálek, z.s.

Dukelských hrdinů 3/2590
690 02 Břeclav
IČ: 22871632

Registrace: MV ČR 19.4.2010 pod č.j.: VS/1-1/79685/10-R
Zapsán ve VR: Krajský soud v Brně, oddíl L, vložka 14749

mobilní telefon: (+420) 607 732 721
ID datové schránky: dd2te69
e-mail: info@klub-pratel-lokalek.cz

Transparentní účet u Fio banka, a.s. č.ú.: 2200113770/2010
IBAN: SK9083300000002200113770 BIC kód/SWIFT: FIOZSKBAXXX

Aktuální zamyšlení co s vyloučenými regiony. Pomohla by nová železniční trať?

01.02.2015 11:35

Ing. Tomáš Tužín se v souvislosti s loňským ukončením pravidelného provozu na trati z Opavy do Jakartovic zamyslel, jak zvýšit atraktivitu regionu tím, že se úloha železnice jako prostředku běžné dopravní obslužnosti posílí. Víkendové vlaky v rámci podpory turistiky a cestovního ruchu jsou jistě záslužné a v mezích možného to jediné dosažitelné, nicméně není to o tom, že by se dal plně využít potenciál železnice v regionu. Posuďte sami, prosím.

Prověření trasy železniční trati Bruntál – Horní Benešov:

  1. Úsek Bruntál – Milotice (Jelení):

Po výjezdu z Bruntálu se trasa drží v souběhu s tratí č. 310 směr Milotice nad Opavou. Přibližně na kótě 550 m. n. m., kde má stávající trať levý oblouk, se naše trasa bude držet v přímé, krátce na to budou následovat dva protisměrné oblouky (levý a pravý) na úbočí kopce Kozinec. Oba oblouky jsou navržené shodně o poloměru R = 500 m. Nejvyššího bodu dosahuje trasa v sedle cca 450 m severovýchodně od kóty 638 (Kozinec), kde je uvažovaná nadmořská výška terénu cca 600 m. Vzdálenost od odbočení z tratě 310 je zde cca 1100 m, při sklonu 30 promile zde můžeme dosáhnout převýšení + 33 m, čili 550 + 33 = 583 m, hloubka zářezu v tomto místě vychází max. 17 m. To však lze však snížit dřívějším odbočením nové trati z tratě 310, protože by se tím získala jak větší délka pro stoupání, tak i vyšší nadmořská výška výchozího bodu (trať č. 310 směrem od Bruntálu klesá).

Za výše popsaným zářezem trať sleduje trasu vysokého napětí 110 V, v sedle protne silnici I/11 (předpokládá se silniční nadjezd), následuje levý oblouk o poloměru R = 500 m, a přímý úsek, na jehož konci se předpokládá umístění zastávky Milotice (Jelení), přibližně v místě dnešní pily. Výškově by vedla trať od zářezu pod Kozincem (583 m) mírně stoupala až na kótu 600, a tuto výšku by si udržela až do zastávky Jelení, aby mohla překonat silnici I/11 nadjezdem (silnice a terén jsou zde o něco níž – cca 590 m. n . m.).

  1. Úsek Jelení – Horní Benešov, varianta severní:

Za zastávkou Jelení se předpokládá nejprve nadjezd nad silnicí I/11, bezprostředně za ním by následoval levý oblouk R = 500 m, jímž by se trať stočila ke kótě 651 m. n. m. V prostoru kóty 651 by následoval pravý oblouk, jímž by se trasa stočila téměř o 90 stupňů od severovýchodu na jihovýchod.

Výškově by trasa stoupala od nadjezdu nad silnicí I/11 (600 m. n. m.) sklonem 30 promile, délka od tohoto místa ke kótě 651 m. n. m. je 1 370 m, na této délce by trasa vystoupala v daném sklonu o 41 m na výšku 600 + 41 = 641 m. n. m., čímž by vznikl v prostoru kóty 651 přibližně desetimetrový zářez (ovšem byl by pravděpodobně jen velmi krátký – několik stovek metrů kolem vlastní kóty).

Trasa by se v následujícím úseku držela na výšce okolo 640 m. n. m., což je prakticky v rovině s terénem. Mezi vrchy Hradisko a Dlouhý vrch by opět křížila silnici I/11 (předpokládá se opět silniční nadjezd), následoval by nejprve levý oblouk a následně pravý oblouk o poloměrech 1000 m. Od křížení se silnicí po konec druhého oblouku by trasa klesla z výšky 640 m. n. m. na výšku 600 m. n. m. (konec druhého oblouku), což odpovídá sklonu 24 promile.

V následujícím úseku jihozápadně od Horního Benešova se předpokládá umístění dlouhého směrového oblouku o poloměru R = 1000, kterým by se trasa dostala jižně od kóty Stražisko do těsné blízkosti Horního Benešova. Stanice Horní Benešov by mohla být umístěna v těsné blízkosti původního nádraží směrem k bývalému rudnému dolu na výškové kótě cca 580 m. n. m.

  1. Úsek Jelení – Horní Benešov, varianta jižní:

Za zastávkou Jelení se předpokládá nejprve nadjezd nad silnicí I/11, bezprostředně za ním by následoval pravý oblouk R = 500 m, za nímž by se nacházel přímý úsek, jímž by se trasa dostala na západní svah Vysokého vrchu do nadmořské výšky 650 m. n. m. Stoupání by zde vycházelo stejně jako v předchozí variantě na 30 promile, avšak trasa by se téměř dokonale přimkla k terénu, takže náspy nebo zářezy by měly minimální výšku (hloubku).

Jihozápadně od Vysokého vrchu by trasa pokračovala dalším levým obloukem o poloměru R = 500 m, za nímž by navazoval úsek v přímé a s mírnějším stoupáním, na jehož konci by ve směrovém oblouku o poloměru R = 2000 m byla umístěna zastávka Razová (660 m. n. m.). Odtud by trasa vedla v přímé až k začátku dalšího levého oblouku R = 2000 m, jímž by se navázala v blízkosti kóty Stražisko na předchozí trasu před žst. Horní Benešov. Od zastávky Razová (660 m. n. m.) po napojení na předchozí variantu (580 m. n. m.) by trasa klesla o 80 m na délce cca 2670 m, což opět odpovídá sklonu 30 promile, avšak bez nároku na větší terénní úpravy (možné vedení přibližně v úrovni terénu).

Délka variantní trasy je 6808 m (původní trasa 6606 m), takže rozdíl je minimální, avšak výhodou je jednak možnost umístění nové zastávky Razová, vyšší možná max. rychlost (v části trasy poloměry R = 2000 m) a lepší přimknutí k terénu (menší přesuny zeminy při stavbě nářezů a náspů).

  1. Úsek Horní Benešov – stávající stopa zrušené dráhy:

S ohledem na ostrý úhel nově navržené a původní trasy je uvažováno, že nová trasa nejprve stávající zrušenou trať překříží, dlouhým pravým směrovým obloukem o poloměru R = 500 m obejde severní stranou kótu Kozinec a následně se na stávající trasu zrušené dráhy naváže levým obloukem o poloměru R = 500 m. Výškově by trasa za stanicí Horní Benešov nejprve udržovala výšku 580 m. n. m., severně od kóty Kozinec by potom následovalo klesání 30 promile, jímž by trasa dosáhla v místě napojení na stávající zrušenou trať výšku 540 m n. m., což přibližně odpovídá stávající zrušené trati. Dále ke Svobodným Heřmanicím by šlo o obnovu dráhy na původním tělese, v úseku Svobodné Heřmanice – Opava by šlo o využití stávající trati č. 314.

  1. Provozní koncept trati:

  • Rychlíková linka Olomouc – Bruntál – Krnov – Opava - Ostrava by byla přetrasovaná na trať Olomouc – Bruntál – Horní Benešov – Opava. Mezi Bruntálem a Opavou by zastavila pouze na zastávce Jelení a Horní Benešov.

  • Linka osobních vlaků Rýmařov – Bruntál – Krnov – (Jindřichov ve Slezsku) by byla ponechána (respektive místo do Opavy by mohla obsluhovat trať ve směru Jindřichov ve Slezsku). Zajišťovala by zejména přímé spojení Bruntálu a Krnova, a dále návaznost na rychlíky. Předpoklad lepšího využití by byl díky odstranění souběhu s rychlíkem, který dnes jezdí ve stejné trase.

  • Linka osobních vlaků Vrbno pod Pradědem – Milotice nad Opavou – Krnov by vytvořila zahuštění počtu spojů mezi Miloticemi a Krnovem, čímž by vznikla náhrada za přetrasovaný rychlík a současně by vznikl přímý spoj z Krnova do Vrbna pod Pradědem bez přesedání.

  • Linka osobních vlaků Opava – Horní Benešov by byla příměstským spojem města Opavy, plnící funkci současných osobních vlaků na trati 314, avšak s předpokladem velmi výrazně lepšího využití (vazba na rychlíky ideálně v Horním Benešově, v Opavě s předpokladem husté taktové dopravy by byl přípoj asi téměř ve kteroukoliv dobu).

  • Linka osobních i spěšných vlaků Ostrava – Opava – Krnov by byla páteřním spojem, vedeným elektrickými jednotkami na modernizované trati. Na tuto linku by se navazovaly v Opavě osobní vlaky do Horního Benešova a rychlíky na Olomouc (stávající trať č. 314), v Krnově by potom byl přípoj na dvě paralelní linky směrem na Milotice nad Opavou, kde by se tyto linky rozdělily do směru Bruntál a Rýmařov, respektive Vrbno pod Pradědem. Na druhou stranu by návazná linka zajížděla do Jindřichova ve Slezsku, respektive s možností jízdy až do Jeseníku.

  • mapa

TOPlist