Hájíme veřejný zájem ve věcech drážní dopravy.

Železniční síť je jako živý organismus.
Čím rychleji ji osekáváme, tím rychlej umírá ...

Klub přátel lokálek, z.s.

Dukelských hrdinů 3/2590
690 02 Břeclav
IČ: 22871632

Registrace: MV ČR 19.4.2010 pod č.j.: VS/1-1/79685/10-R
Zapsán ve VR: Krajský soud v Brně, oddíl L, vložka 14749

mobilní telefon: (+420) 607 732 721
ID datové schránky: dd2te69
e-mail: info@klub-pratel-lokalek.cz

Transparentní účet u Fio banka, a.s. č.ú.: 2200113770/2010
IBAN: SK9083300000002200113770 BIC kód/SWIFT: FIOZSKBAXXX

A ještě téma ČESMAD z LN

07.12.2011 10:50

Opsal jsem pro vás něco z dnešních Lidových Novin

Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia spustilo v listopadu reklamní kampaň proti vlakům. Občany vyzývá k tomu, aby se zeptali, proč ze svých daní dotují vlak šestkrát více něž autobus. Kampaň byla kritizována za svou demagogii, protože srovnává nesrovnatelná čísla (průměrnou cenu linkového autobusu s průměrnou cenou dálkových i regionálních vlaků). Autodopravcům bylo také připomínáno, že na poplatcích odvádějí zpět státu mnohem méně než dopravci železniční.
Snaha autodopravců vyloudit ze státu více dotací na úkor jejich železničních konkurentů je naprosto legitimní. Kdyby autodopravci použili korektní a v kontextu prezentované údaje, nešlo by proti jejich postupu nic namítat. V celé debatě však ekonomická rovina není ta, která by nás měla vzrušovat nejvíce.
O tom, že železniční doprava je ekologičtější a bezpečnější než silniční, nemůže nikdo soudný navzdory rostoucímu počtu chodců usmrcených vlaky pochybovat. Železniční doprava je ale navíc na rozdíl od autobusové součástí něčeho, co by se dalo nazvat kulturní dědictví.

Nádraží u nás mají často značnou estetickou hodnotu, železniční tratě zase krajinotvornou úlohu. „Železnice zůstávají,“ jak to hezky napsal Tony Judt ve své právě česky vydané knize Zle se vede zemi, „nezbytným a přirozeným průvodním jevem občanské společnosti. Představují kolektivní projekt sloužící individuálnímu prospěchu.“ Zrušení autobusové linky nijak nepoškodí silnici, po které autobus jezdil. Zrušení pravidelné osobní přepravy na kolejích většinou znamená nevratný konec železniční trati. A její těleso je pak v lepším případě přeměněno na cyklostezku, v horším zaroste kopřivami.

Pomineme-li příměstské vlaky a některé specifické tratě jako Praha–Ostrava, jezdí u nás vlakem jen čtyři kategorie lidí: 1.studenti (ještě nemají auto), 2. senioři (už nemohou řídit auto), 3.chudí (nemají na auto) a podivíni různého věku (neumějí či nechtějí řídit auto). Na těchto čtyřech skupinách závisí přežití kulturního dědictví zvaného železnice alespoň do doby, než budou vlaky s auty srovnatelné v komfortu, rychlosti, ceně a dalších parametrech.

Je evidentní, že pro některé sociální skupiny (rodiče s malými dětmi, vyhraněné individualisty atp.) nebudou vlaky alternativou k autům nikdy. Stát, který vlastní nejen české železnice, ale také největšího dopravce, by si proto měl dosavadní cestující drah hýčkat a předcházet. Děje se ale pravý opak: jak jinak rozumět tomu, že ministr financí Kalousek právě zrušil povinnost železničních dopravců poskytovat důchodcům padesátiprocentní slevu? Sami dopravci mají zdá se více rozumu než Kalousek a chtějí slevy pro seniory zachovat. Neptejme se, proč stát dotuje vlaky více než autobusy, ale proč podporuje železniční dopravu tak málo. Proč i dvaadvacet let po pádu komunismus u nás cestování vlakem mnohdy připomíná cestování časem.

  • autor: Petr Zídek
TOPlist